
Zhltla jsem sendvič, aniž jsem si ho vychutnala. Co mi první polovina výzvy opravdu změnila?
Prázdný obal od vajíčkového sendviče. Ani nevím, kdy zmizel. Seděla jsem u počítače, kolegyně šly do jídelny a já jim říkala, za chvíli přijdu. Místo toho jsem jedla, aniž bych jedla. Tohle byl moment, kdy jsem pochopila, o čem ten krok vlastně je. Ne o tom, co jíš. Ale o tom, jestli to vůbec vnímáš. Když jsem začínala tuto výzvu, řekla jsem...

