
Vytrénujte si svou mysl a nic vás nepřekvapí, budete odolnější vůči svodům. Čas od času bychom měli otestovat svou mysl a podrobit ji zkoušce. Udržíte ji tak ve střehu a snadněji pak překonáte překážky, které vás potkají na vaší cestě životem.
Já jsem před pár měsíci musela čelit nečekané překážce, která rozhodila celý můj nastavený režim s malým synem, a všechny mé plány šly do háje.
Možná jste už četli můj článek Přes překážky k síle a možná ne. Ale zlomila jsem si ošklivě nohu a sedm týdnů nechodila, jen skákala o jedné noze o berlích. Můj tříletý syn mi to moc neulehčoval, ale naštěstí mi pomohla mamka.
Co zůstalo zcela na mě, bylo vyrovnat se s takovým nečekaným zásahem osudu a naučit se s tím fungovat. Najít si na tom to pozitivní a dozvědět se něco sama o sobě. Více se dozvíte ve zmíněném článku výše.
Nicméně jsem chtěla dělat víc než jen skákat o jedné noze. Dala jsem si tedy výzvu sama sobě, že budu cvičit každý den paže, vytrvala jsem a výsledek se dostavil (více ve článku Jak dopadla výzva).
Co z toho vyplývá?
Zkusme brát vše, co se nám děje, jako lekci, poučení, něco, co nás posouvá dál.
Napadlo mě proto, proč čekat na životní zkoušky, když se na to můžeme připravit předem a natrénovat naši mentální odolnost. Posílit naši vnitřní sílu.
Nemusí to být jen zvládnutí překážek, ale třeba i překonání svých limitů, posouvání hranic. Zkuste to také.
A neberte to jako dřinu, nějakou povinnost, pojďme z toho udělat hru, která nás navíc bude bavit.
Už od malička známe, že když se zabereme do hry, tak nevnímáme většinou nic jiného. Jsme do hry ponoření a téměř nic nás nevyruší. Navíc se bavíme a smějeme se, dobrá nálada nám většinou vydrží i přes celý den.
Hra má velkou moc dostat nás do správného flow, a tím pádem můžeme obstát i v těžkých zkouškách a překonávat sami sebe.
Osobní hranice si určujeme my sami, pokud chceme změnit pohled na nějakou věc, musíme začít u sebe a změnit svůj vlastní přístup. Neočekávejme, že se změní okolí nebo to někdo udělá za nás.
A důležité je vytrvat, protože výsledky přijdou až při několikátém opakování.
Můžeme to přirovnat k mému oblíbenému tanci
Představte si, že trénink mentální odolnosti je jako učení se novému tanci. Nejprve jsou pohyby nepřirozené, cítíte se neohrabaně a občas klopýtnete. Postupně ale vaše tělo i mysl přivykají novému rytmu, kroky se stávají plynulejšími a vy začínáte vnímat hudbu jinak.
Stejně tak, když posilujete svou mysl výzvami, zpočátku to může být nepohodlné, ale s každým opakováním získáváte větší lehkost a jistotu.
A jednoho dne zjistíte, že to, co bylo kdysi náročnou výzvou, je nyní přirozenou součástí vašeho života – stejně jako tanečník, který už nepřemýšlí nad jednotlivými kroky, ale prostě se nechá unášet hudbou.

Určitě máte něco, co vás hrozně nebaví, do čeho se vám nechce nebo vám nechutná nebo jen něco, čeho se bojíte. Strach nás limituje hodně a překonat ho, je podle mě ta největší výzva ze všech, protože narážíme na naše démony, strašidla, která nám v něčem brání a většinou je nechceme překonávat, ani se jim přiblížit.
Nevadí, jsme tady, abychom si hráli, a tak si udrželi mysl ve střehu. A pomalu, krůček po krůčku, si posouvali své hranice. I malé výzvy, kterých se nemusíme bát, nám dají hodně.
Každý z nás má své limity jinde v jiných oblastech. Vyberte si, co vás nejvíce trápí, nebo zkuste každý den něco jiného:
Další hravé úkoly můžete najít zdarma, v mojí výzvě 7denní restart mentální odolnosti, na kterou najdete odkaz níže a najdete v ní i mé osobní zkušenosti s úkoly.
Jděte to vyzkoušet hned zítra nebo ještě dnes.
Vnímejte pak, jak se po splnění výzvy cítíte. Přijde úleva, radost nebo vám to bude nepříjemné? I to ke změně patří, ale pokud budete trénovat dál, tak už vám to tak nepřijde a bude to pro vás přirozené. Tak totiž zjistíte, že jste své hranice posunuli a porazili některého z démonů.

2. Rozjeďte závod se svou pevnou vůlí
Kdo vyhraje? Vsadím se, že vy. Když do toho půjdete s hravou myslí a tím, že to je jen zkouška, která přece jednou skončí, půjde vám to samo.
Dejte si například výzvu, že od teď vydržíte celý týden bez cukru a sladkého, včetně sladkého pití.
Je to pro vás výzva? Nebo třeba ne, a na sladké moc nejste, pak si zvolte něco jiného. Myslím, že málokdo nemá nějaké své nezdravé chutě, kterých se touží už dlouho zbavit. Může to být úplné vynechání uzenin, slaných pochutin nebo kafe. A nemusí se týkat jen potravy, ale i pohybu, cvičení a dalších aktivit, do kterých se vám nechce.
Zůstaneme u toho sladkého
Jak překonat „kritický moment“ – ten okamžik, kdy je pokušení nejsilnější?
Když přijde největší chuť na sladké (obvykle 2-3 dny po začátku výzvy), zkuste ‚přepadový manévr‘ – mějte připravenou zdravou alternativu, která zabaví vaše chuťové buňky i ruce. Například si připravte misku mražených malin (nebo jiného ovoce), které pomalu rozpouštějte v ústech jako bonbón.
Mně pomáhá ještě jiný trik – okamžitě změnit prostředí – vyjít na balkon, přejít do jiné místnosti nebo si pustit oblíbenou písničku a zatančit si. Nebo jen jděte na procházku. Mozek se přeorientuje a chuť často odezní.
Pojďme si zkusit 5denní výzvu bez sladkého, každý den splňte jeden úkol:
Máte splněno?
A víte, co je na tom nejlepší? Máte už kus cesty za sebou a další krok bude zase o něco snadnější.
Jak jsem na začátku této kapitoly napsala, ať si řeknete, že to je přece jen na týden, to zvládnu, byla to trochu lest, protože jinak byste do toho třeba nechtěli jít a byla by to škoda.
Pokračujte. Jste už na dobré cestě a bude to lehčí a lehčí.
Jak se cítíte? Nejste tak unavení, vystresovaní, výbušní, necítíte se těžko, je to tak? A v hlavě vás to neuvěřitelně posunulo. Nevzdávejte to.
Můžete si časem, až to budete cítit, nastavit zdravé hranice. Buď zjistíte, že vám jednoduchý cukr opravdu nechybí a už ho nebudete vyžadovat, nebo si dopřejete jednou týdně po obědě dezert a budete tím uspokojení na celý týden. Těšit se na svou odměnu, je vždy velmi motivující.

3. Porazte navždy své zlozvyky
Tato výzva je asi nejtěžší, souvisí to i s těmi démony, kvůli kterým máme z něčeho strach. Tady je to strach, co když se toho nedokážu zbavit? Co budu dělat místo toho? Mám na to vůbec odvahu?
Myslím, že máte, je někde skrytá a je to právě na malých krůčcích, které musíte udělat a překonat to.
Udělejme si hravou výzvu „mikro-návyků“:
Ono je to vlastně všechno hodně propojené. Když se něco bojím dělat, mám své hranice a pokud je překročím, posunu svůj limit. Pokud vytrvám, upevním svou vůli, a pokud je to nějaký zlozvyk, tak ho tím porazím. Hned tři vítězství najednou, jaký krásný pocit. A ještě nás to bavilo.

4. Naše děti nás drží ve střehu, ať chceme nebo ne
Moje poslední hra souvisí s dětmi, myslím, že v každém jejich věku trénujeme svou vnitřní sílu naplno. Je to cesta životem a nenásilně tak musíte zvládat lehčí či těžší výzvy s nimi spojené.
Vycvičíte si na nich fyzickou, sociální, mentální, kreativní i emoční odolnost jedna dvě.
Pojďme si s nimi hrát:
Můj syn trénuje mou odolnost už tři roky každý den a je v tom vytrvalý. Někdy je to stále náročné, ale musím upřímně říci, že je to s ním rok co rok o něco jednodušší. A to díky mé odolnosti, kterou jsem si za ta léta vytrénovala.
Kamarádky někdy syna nestíhají, ale já už s naučeným klidem a přehledem jen monitoruji situaci a jen občas zasahuji.
Zachování klidu v situacích, které nejsou zcela běžné a překvapí nás, je také umění a musíme na to trénovat, v tomhle jsou malé děti jedinečné. Přivádí nás do těch situací naprosto přirozeně a ve své dětské naivitě ani nemohou vědět, k čemu to vlastně došlo.
Zůstat ale klidní v situaci, která se neustále opakuje, a říkáte svému malému čiperovi už po sto padesáté to samé, nás může snadno vytočit. My se synem tohle trénujeme často, například úkol s vylitým pitím je ten případ. A co teprve, když to provede tatínkovi? To je pak tanec, na který musíte koukat s nadhledem a právě vytrénovaným klidem.
U výzvy „Pohádka naruby“ můžete zapojit i větší děti, které už mluví. Vyprávění pohádek je pro mě a syna stále zábavou, jak ale začal mluvit, už se u něj projevila dětská fantazie, která nezná mezí. Společné vyprávění je opravdu kouzelné.

Chcete si hrát dál?
Nabízím vám 7denní výzvu zdarma – restart mentální odolnosti.
Každý den vám přijde do e-mailu nabídka několika výzev, včetně hravé zkušenosti s dětmi. Můžete si vybrat jednu výzvu, nebo když budete odvážnější, můžete splnit všechny.
Jsem přesvědčená, že se pak budete cítit sebevědoměji, silněji a budou se vám lépe překonávat překážky, které přináší každodenní život.
V prvním e-mailu dostanete ode mě ještě motivační tabulku, kde si můžete vybarvit políčka, co jste už zvládli. Pro vizuální a motivační podporu. Dejte si ji někam na oči, ať vám to připomíná, kam jste se posunuli.
Jdeme do toho spolu?
Mám ráda výzvy a moc ráda si hraju. Tenhle koncept mě opravdu baví. Je pro každého, protože jsou úkoly jednoduché a přesto účinné. Budu ráda, když se vám také zalíbí a začnete si výzvy začleňovat do svého života.
Já posledních pár měsíců vystupuji z komfortní zóny a tím si posouvám své hranice každý den. A to nepočítám tentokrát svého syna. Je to spojené se začátkem mého blogu a projektu Boubelkou s lehkostí a věřte, že to není vždy jednoduché.
Pro mě, jako introverta, rozjet například sociální sítě, které jsem doteď soukromě nevyužívala, byl velký krok za hranice. Nebo technické záležitosti okolo webu či mailingu jsou pokaždé velkou výzvou.
I pro mě není snadné s lehkostí plnit každý úkol. V restartu mentální odolnosti vás seznámím i se svými úskalími v plnění výzev.
A pokud nevíte, jak na tom vlastně s vnitřní odolností jste – udělejte si tento test.
Napoví vám, co je pro vás přirozené a jak se můžete posunout dál.

A na závěr vám napíšu jako motivaci desatero silných lidí podle autora knihy Emoční inteligence 2.0 Travise Bradberryho.
„Duševní síla je stejně vzácná jako důležitá. Dobrou zprávou je, že každý z nás se může stát silnějším, pokud se trochu více soustředí a vynaloží úsilí.“
Nebojte se náročných a těžkých okamžiků v životě, protože právě ty jsou cennými zkušenostmi, které budují sílu potřebnou k úspěchu. A je to potřeba trénovat a posilovat pravidelně.

Už máte té motivace až až? Chápu a přeji vám hravé a příjemné plnění mojí 7denní výzvy restartu mentální odolnosti.
Už jsem se rozhodla a jdu do toho.
Žijte s lehkostí každý den 🙂